Bratři Mašínové versus lid

13. 03. 2012 17:25:00
Internátní střední škola krále Jiřího v Poděbradech existovala v letech 1946 – 1953. Právě tady studovali Miloš Forman, Václav Havel a bratři Mašínové – Ctirad a Josef. „Šlo o opravdu unikátní školu. Stát na ni dal velké peníze, protože to byla škola pro válečné sirotky. Díky tomu, že dostala velké peníze, mohl ředitel najmout ty nejlepší profesory. Brzy bylo zřejmé, že tu vzniká nejlepší škola v republice a nová komunistická i stará kapitalistická elita se ruku v ruce snažily protlačit mezi sirotky i své ratolesti.“ (Zdroj: Miloš Forman a Jan Novák, Co já vím?, Atlantis,1994, s. 37.).

Václav Havel byl příkladem buržoazní ratolesti. Fakticky byli Havel a bratři Mašínové v poděbradské škole na protipólech společenského, intelektuálního a tělesného rozvoje. Václav Havel byl tou dobou maminčiným mazlíčkem, vyrůstajícím mezi velice vzdělanými lidmi ve skleníkových podmínkách ve všech ohledech úspěšné rodiny. Ve vzpomínkách svých spolužáků se Havel odlišoval od ostatních žáků ve škole svojí mírnou povahou, téměř zženštilostí a zjevnou nemotorností. Byl to „prcek s intelegentníma očima, který byl tak laskavý a slušný, až si tím sám škodil. Jmenoval se Vaclav Havel a už tehdy v něm musela být ta vnitřní síla, která mu později umožnila přežít léta tvrdého věznění, desetiletí ústrků a pronásledování komunistckou policií a trampoty demokratického prezidentování. (Zdroj: Miloš Forman a Jan Novák, Co já vím?, Atlantis,1994, s. 47.).

Na druhé straně stáli bratři Mašínové, kteří v roce 1946 (Ctiradovi bylo 16 a Josefovi 14 let) obdrželi od prezidenta Edvarda Beneše československou medaili Za chrabrost – na konci války pomáhali ukrývat sovětského důstojníka, a kteří vynikali svým nezávislým jednáním, neodpovídajícím jejich věku. Na otázku novinářů, zda si během svého pobytu v pardubické škole všímal bratří Mašínů, Havel odpověděl: „Znal jsem je. Byli to dobrodruzi, milovali battledressy.“ (polní uniforma USA, maskáče – a.l.). Stručná, avšak jasně formulovaná charakteristika kluků vyrůstajících v těžkých podmínkách válečného období. „Každe léto Mirek (Janata) a Radek (Ctirad Mašín) žili a dýchali atmosférou Divokého Západu. Hráli si na kovboje a Indiány... Radek byl specialista na výrobu tomahawku“, - vzpomínal Josef Mašín ml. - „vyřezával je kapesním nožem a byly nádherné. Vždycky byl manuálně moc šikovný.“ Jak napsala ve své knize dcera Josefa Mašína „Pepa a Radek si rychle vydobyli postavení v poděbradské mládežnické komunitě.“ Ve škole, která nabízela na tu dobu nejlepší vzdělání „Pepovo oblíbené místo ve třídě bylo v zadní řadě. Bezpečně ukryt v zadní části učebny, prováděl nepřetržitě rošťárny, které přiváděly jeho učitele k šílenství. K jejích zoufalství zaměřoval svou pohotovou mysl a značnou vynalézavost výhradně na to, aby sebe a své kamarády v zadních řadách pobavil“. (Zdroj: Barbara Mašín, Odkaz. Pravdivý příběh bratří Mašínů, MF, 2005, s.55, 65.)

Lze říci, že v poděbradské škole se učili budoucí představitelé tří antikomunistických směrů boje za demokratizaci společnosti: první – emigrační, jehož výrazným představitelem se stal Miloš Forman, druhý – disidentský, v jehož čele stál v 70. – 80. letech Havel, a třetí – teroristická činnost* komanda bratří Mašínů v letech 1951-53.

*Jako terorismus jsou chápány akty takřka vždy násilné, nepředvídatelné, obvykle zaměřené na civilisty, vedoucí k vytvoření atmosféry strachu za účelem dosažení politických cílů. Teroristické skupiny mají obvykle malý počet členů, omezené zdroje a do povědomí veřejnosti se snaží dostat především neočekávanými násilnými útoky prováděnými taktikou „udeř a uteč“. (Zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/Terorismus ).

Na rozdíl od bratrů Mašínových, kteří se prostříleli na Západ, Miloš Forman přišel do Ameriky jako intelektuální emigrant. A podobně jako Milan Kundera v literatuře, který emigroval do Francie, anebo jako jeden z hlavních představitelů českého protikomunistického protestsongu Karel Kryl, který emigroval do Západního Německa, Forman se prosadil svým talentem a stal se světovým tvůrcem v kinematografii. Ústředním, dá se říci životním tématem všech filmú Miloše Formana, což zaznělo především v jeho nejlepším filmu Přelet nad kukaččím hnízdem (1975), je rebelujíci hrdina, který vystupuje proti násilí a bezpráví. О vztahu Formana k bratřím Mašínům existuje pouze jeden jeho výrok, kdy na otázku novináře, zda považuje bratry Mašíny za hrdiny nebo bandity, řekl: "Tatínek bratří Mašínů odjel do Berlína bojovat se zbraní v ruce proti okupantům. Zaplatil za to životem, a je hrdinou. Bratři Mašínové udělali totéž, ale poněvadž přežili, jsou podle slov jejich protivníků vrahy". - Zdroj: http://www.parlamentnilisty.cz/arena/monitor/Milos-Forman-Otec-Masinu-byl-hrdina-Oni-vrazi-protoze-prezili-207612

Překvapivá slova člověka, vždy vystupujícího ve svých filmech proti násilí a lži. То, že se Forman mýlil v tom, že otec bratří M. odjel do Berlína, aby bojoval proti Němcům, podle všeho mluví o tom, že se zdaleka nezajímal o osudy bratří Mašínů. Otec bratří М. – pplk. Josef Mašín, hrdina čs. domácího odboje, nikdy nebyl v Berlině, a byl popraven nacisty v Praze v 1942.

V poválečných letech byl ve všech zemích, kudy prošla válka, rozvrat a hlad. Koncem 40. let se činnost bratrů Mašinů vůbec nelišila od aktivity poválečných band, které působily ve všech zemích poválečné Evropy. V 1946, dva roky před únorovým komunistickým převratem se bratři М. dopouštějí svého prvního kriminálního činu – z poděbradského muzea odcizili těžké německé automaty a letecký kulomet. Dle vyjádření vedoucí archívu PhDr. Heleny Lipavské k loupeži došlo z 3. na 4. října 1946. (Zdroj: http://blog.aktualne.centrum.cz/blogy/alexandra-alvarova.php?itemid=13963 ).

Kriminální činnost bratrů M. byla v rozporu s postojem jejich matky – Zdeny Mašínové, která podle vzpomínek «...byla velmi příjemná, společenská paní, která si v Poděbradech získala mnoho přátel. Patřila k osmi ženám, účastnicím protifašistického odboje, které se po osvobození do Poděbrad vrátily z německých věznic. Tyto ženy spolu s více než stovkou mužů, bývalých politických vězňů, vytvořily v tehdejších Poděbradech jakousi místní elitu, která byla zahrnována všelijakými výhodami. Bývalé vězeňkyně se často navštěvovaly, vzpomínaly na léta v lágrech a byly ochotny nezištně dát své síly pro rozkvět nové společnosti. Z dnešního pohledu se zdá nepochopitelné, že právě většinu z nich komunistické vize o lepší budoucnosti přivedly do řad KSČ, mezi nimi tehdy i paní Mašínovou. Díky jejímu prominentnímu postavení a památce jejího popraveného manžela, (kterého tehdy i komunisté pokládali za hrdinu), byli oba synové Ctirad a Josef ihned přijati do Koleje krále Jiřího. Ale v Poděbradech je ještě řada svědků, bývalých spolužáků, kteří za současné rozjitřené situace jsou ochotni mluvit o jejich povaze a jejich počínání. Také v archívu Polabského muzea je založen protokol o tom, jak bratři Mašínové a jejich komplicové právě v této době vykradli muzejní sbírku zbraní a byli vyšetřováni jako zloději. Bohužel na jejich další, z pohledu většiny dnešních slušných lidí teroristickou činnost, doplatila především jejich matka, která mimo jiné byla donucena vystěhovat se z komfortního bytu na kolonádě. Opuštěna většinou bývalých přátel se octla v polorozpadlém baráčku v Činěvsi a nakonec znovu v pankrácké věznici, kde ve vězeňské nemocnici v roce 1956 zemřela ve věku necelých padesáti let.” (Zdroj: http://podebradskenoviny.cz/pribude-dalsi-pochybna-pamatka-1240.html ).

Období studené války v poválečné Evropě se charakterizuje masivní propagandou z obou stran "železné opony" o možností vypuknutí nové „horké“ třetí světové války. V 1947 se Ctirad Mašín přihlásil do kurzů organizovaných Svazem brannosti a Svazem československé mládeže k praktickému výcviku za účelem „zvyšování brannosti“. „Program kurzu zahrnoval podrobný výcvik v takových věcech, jako... podříznutí krku nožem, uškrcení drátěnou smyčkou, a také, jak povalit protivníka na zem, dupnout mu podpatkem do obličeje, stoupnout celou vahou na krk, rázným kopnutím do spánku mu přivodit smrt.“ (Zdroj: Barbara Mašin, Odkaz. Pravdivý přiběh bratří Mašínů, MF, 2005, s.75.). Ctirad Mašín vzpomínal: “Prošel jsem partyzánským kurzem, a potom jsem měl dlouhé debaty s jistým agentem Jíšou, který byl v StB nasazen na naši rodinu. Byl to agent provokatér. Od něj jsem pochytil názory, jaké měli komunisté: „Když se jde do nějaké teroristické akce, lidé, kteří mají úkol, ho musí provést s naprostou bezohledností. Hlavní věc je úkol, a jestli vám stojí v cestě tříleté dítě, je to prostě smůla. To nesmí člověka zastavit.” Při plánování svého prvního přepadení Ctirad Mašín vysvětloval bratrovi jak při přepadení postupovat: "Já jsem říkal, že nejlepší bude esenbáka okecat, pak mu říct ruce vzhůru, odzbrojit ho, svázat, uspat chloroformem a pak ho oddělat." Přesně tak proběhlo jejích přepadení stanice SNB v Čelákovicích v roce 1951.

Ve stejnou dobu Václav Havel vyrůstal v privilegovaném prostředí, ovšem zároveň i prostředí se silným intelektuálním nábojem. Už v jeho dětství lze snad hledat kořeny jeho pozdější kariéry spisovatele a politika. „Rebelie“ Václava Havla se však na rozdíl od mnoha jeho vrstevníků neprojevila příklonem ani k myšlenkám komunismu ani k násilnému bojí proti němu. „Měli jsme i odbojovou skupinu“, - vzpomínal Václav Havel, - „Jmenovala se Jánošík. No, bylo to samozřejmě dětinské. Bylo to po únoru 48. To trošku vysvětluje tu atmosféru doby, včetně těch Mašínů. Byla to doba, kdy se zdálo, že je třeba nějakým způsobem vzdorovat tomu nastoupivšímu režimu. Jak vzdorovat? Mašíni zvolili cestu tu, že se probojovávali kamsi na Západ a tu a tam někoho zastřelili. Naše skupina Jánošík zvolila metodu agitace. Takže jsme psali různé letáky, na domy jsme psali zvolání ,Chceme svobodné volby!‘ nebo ,Pryč s komunisty!‘ nebo tak. Samozřejmě, bylo to nesmírně nebezpečné, ale to jsme si jako děti ani neuvědomovali.“

Komando bratrů Mašínů vybralo jinou cestu – cestu sabotáže a terorismu. "Do tendrů lokomotiv“, - vyprávěl Ctirad Mašín, - „jsme házeli nálože připomínající uhlí. Vytloukali okna funkcionářům KSČ, rozhazovali připínáčky na trasách prvomájových průvodů. Marně se snažili opatřit si zbraně... Ještě z války jsme měli dva kulomety, dva samopaly, několik pušek, pistolí a granátů, ale nebylo to dost". Milan Paumer vzpominal: „Rozhodli jsme se po roce 1949, že něco začneme dělat. Roznášet letáky nemělo význam, protože jen za to byl trest deset let. Tak lepší bylo začít s něčím více výrazným, třeba někoho zastřelit.“ Milan Paumer byl jedním z ozbrojeného komanda bratrů Mašínů, kteří se na počátku 50. let prostříleli z Československa do NDR, poté do NSR a dál do USA. Zabili při tomto útěku několik nevinných lidí.

Doslovné znění úředního dokumentu komunistické policie (Zdroj: http://www.svedomi.cz/dokdoby/masini_tihelka_031030.htm ).

„Zpráva o stavu vyšetřování zločinné skupiny z akce Mašín a spol., jejíž členové v zájmu západních imperialistů shromažďováním zbraní a výbušnin, terorem, diversemi a bestiálními vraždami se snažili vyvolávat neklid mezi československým obyvatelstvem a rozvrátit lidově demokratické zřízení v Československu.“

Od 25.11.1953 bylo postupně z této skupiny zatčeno 19 osob. Již předtím, dne 3.10.1953, uprchli do západního Německa Ctirad Mašín, Josef Mašín a Milan Paumer. V Berlíně v sektoru NDR jsou od listopadu 1953 zatčeni Václav Švéda a Zbyněk Janata. Dne 28.11.1953 byla po čtyřdenní vazbě na svobodu propuštěna Zdeňka Mašínová mladší, zajištěna z koluzních důvodů. Ve vazbě zůstalo 18 osob. Vyšetřováním, doznáním zatčených i průkazním materiálem bylo dokázáno, že členové této teroristické skupiny:

1. Dne 13.9.1951 v nočních hodinách vylákali pod záminkou jízdy z Prahy majitele autotaxi Eduarda Šulce, za Prahou ho přepadli a připoutali ke stromu a jeho autem odjeli do Chlumce nad Cidlinou, kde provedli vraždu příslušníka SNB Oldřicha Kašíka, který konal službu na stanici SNB. Aktivní účastníci této vraždy byli: Ctirad Mašín, Josef Mašín a Milan Paumer. Vraždu provedl Josef Mašín střelbou z pistole.

(Upřesnění: Tuto událost popsal v komentáři pro Právo dokumentarista Miroslav Kačor. V předsíni služebny SNB, kam se bratři Mašínové dostali pod záminkou nahlášení krádeže, Ctirad rozbíl nečekaně zezadu Kašíkovi, který byl s největší pravděpodobností neozbrojen, hlavu ocelovou tyčí. Smrtící útok dokonává jeho bratr dvěma výstřely z pistole. Zastřelený Kašík, - jak zjistil Miroslav Kačor, - byl sam v hledáčku StB. Jako bývalý člen lidové strany a poté sociální demokracie. A jako hluboce věřící měl u kolegů přezdívku Kudrnatý Ježíšek.)

2. Dne 28.9. 1951 v nočních hodinách předstíráním úrazu vylákali členové skupiny z Prahy sanitní vůz, přepadli 2 členy jeho posádky v lese u Prahy, připoutali je ke stromům a omámili chloroformem. Se sanitním vozem pak odjeli do Čelákovic, kde provedli na stanici SNB vraždu příslušníka SNB Jaroslava Honzáka, přičemž na stanici uloupili 5 samopalů, pistole a větší množství nábojů. Aktivními účastníky této vraždy byli: Ctirad Mašín, Milan Paumer a Zbyněk Janata. Vraždu provedl Ctirad Mašín tím způsobem, že spoutaného a chloroformovaného Honzáka podřezal dýkou.

(Upřesnění: Jaroslav Honzák (Honzátko) byl omámen chloroformem, svázán a podřezán skautským nožem Ctiradem Mašínem. Bylo mu 28 let a měl těhotnou ženu a malého syna. Bratři Mašínové tento čin obhajovali válkou vyhlášenou komunistickému režimu. Podle mezinárodní úmluvy o zacházení s válečnými zajatci šlo tedy v tomto případě o válečný zločin.).

3. Dne 2.8.1952 v dopoledních hodinách přepadli členové skupiny, z nichž jeden byl oblečen do uniformy závodní milice, posádku závodního auta z n.p. Kovolis v Hedvíkově, která vezla výplatu pro dělníky, zavraždili pokladníka Josefa Rošického a uloupili 884.239 Kč. Aktivními účastníky této loupežné vraždy byli: Josef Mašín a Václav Švéda. Rošického zastřelil Ctirad Mašín.

(Upřesnění: Josef Rošický jet s penězi původně neměl. V továrně Kovolis pracoval jako hlavní účetní. Odcizené peníze byly použity k osobní spotřebě členů komanda.)

4. Dne 14.8.1953 provedli členové skupiny za účelem získání výbušnin k provádění diverzí a teroru vloupání na důl Magda na hoře Kaňk u Kutné Hory a uloupili 100 kg výbušnin (donarit). Aktivními účastníky této loupeže byli: Ctirad Mašín, Václav Švéda, Zbyněk Janata a Vladimír Hradec.

5. Dne 7.9.1953 provedli členové skupiny za účelem vyvolání neklidu mezi obyvatelstvem a poškození čsl. národního hospodářství zapálení stohů slámy u státní silnice Vyškov – Kroměříž v rozmezí přes 40 km, které byly majetkem Čs. státních statků a JZD. K zapálení stohů použili mechanických zapalovačů, přičemž 11 stohů vyhořelo. Žhářství provedli: Ctirad Mašín a Václav Švéda. Při odchodu z místa požáru byli pronásledováni Janem Lecianem a Stanislavem Blažkem, přičemž Ctirad Mašín provedl pokus vraždy Jana Leciana, kterému způsobil dvěma zásahy z pistole těžké zranění.

(Upřesnění: “Nedostatek slámy se zdál jako problém po celé republice. V každé vesnici soustředili všechno do jednoho stohu, tak nás napadlo, že by to byla velmi dobrá příležitost poškodit do značné míry státní hospodářství.” - Zdroj: Hovoří bratři Mašínové. Přepis úryvku z dokumentu Země bez hrdinů, země bez zločinců..., režie Martin Vadas, 1995.).

Ctirad Mašín do konce svého života nenašel slova lítosti o jím zabitých lidech a otevřeně mluvil o tom že zabíjení bylo jeho cílem. „To, jak se píše, že jsme chtěli zbraně a nikomu nic neudělat, tak to je hloupost. Tohle jsou všechno darebáci. Na co potřebujeme zbraně? Ty jsou od toho, aby se s nima stříleli lidi, tak můžeme začít hned s těma, komu ty zbraně bereme,“ komentoval Mašín přepadení v Chlumci v září roku1951.

V rozhovoru, uveřejněném na stránkách Ústavu pro studium totalitních režimů Ctirad Mašín obhajuje své zločiny tím, že jejich skupina vyhlásila válku komunistickému režimu a že během této války oni měli právo zabíjet včetně toho způsobu, kterým byl popraven bezbranný příslušník SNB. Co se týká nějakých mezinárodních úmluv o zacházení s válečnými zajatci nebo obyčejných principů lidskosti, tak nějaká “Ženevská konvence a podobné blbostí byly, - podle slov Ctirada Mašína, - pro ně neplatnými“. Přitom s úsměvem nazval svůj čin (podřezal bezbranného člověka) milosrdným aktem, poněvadž ten “poskok“, - podle jeho slov,- „byl bez paměti a že se probudil když už byl mrtvý“. (Zdroj: Rozhovor s Ctiradem Mašínem ze dne 25. července 2011, http://www.ustrcr.cz/cs/ctirad-masin-1930-2011 ).

V říjnu 1951 Ctirad a Josef Mašínové a jejich strýc Ctibor Novák byli zatčeni. StB ale neodhalila jejích účast na přepadení stanice SNB v Čelákovicích v září 1951, během kterého Ctirad M. zabil mladého příslušníka SNB Jaroslava Honzáka. Rovněž nebyly odhaleny zbraně, které byli odcizeny komandem bratrů M. Během vyšetřování Josefa Mašína a Ctibora Nováka pro nedostatek důkazů propustili. Ctirad Mašín byl v srpnu 1952 odsouzen ke dvěma a půl roku odnětí svobody pro trestný čin napomáhání k ilegálnímu přechodu státních hranic a nedovoleného ozbrojování. Svůj trest si odpykával na Jáchymovsku. Po jeho předčasném propuštění na amnestii v květnu 1953 se skupina definitivně rozhodla utéci z vlasti. Toto rozhodnutí bylo vyvoláno nejen obavami, že je dříve či později mohou chytit a soudit za ozbrojené přepady a vraždy, nýbrž i tím, že v tomto roce Josef Mašín měl nastoupit do pomocného technického praporu (PTP) Československé lidové armady.

Komunistické vedení počínaje 50. lety až do konce 80. let obsahovalo potlačení demokratických svobod – především svobody slova a svobody pohybu. V 50. letech to bylo odůvodňováno takzvanými úskoky imperializmu, když se den ze dne očekávala třetí světová válka. Základní příčinou útěku z uzavřených autoritářských zemí, a právě takovou zemí bylo Československo v 50. letech, byl nedostatek legálních možností výjezdu občanů ze země. Bratři Mašínové se rozhodli za každou cenu opustit území komunistického Československa. V zásadě jim nešlo o nějaké morální principy, na základě kterých byli připraveni obětovat svůj život – "bratři M. bojovali a vraždili za svoji osobní svobodu a lepší život, který sliboval západní svět. Nemohu se zbavit silného dojmu, že za hezká slova o ideálech svobody schovávají Bratři Mašínové svůj sklon k násilnostem, které jsou v hrubém rozporu s lidstvím a skutečnými ideály svobody." – napsal politolog Jan Bureš. Klíčové jsou motivy, kterými skupina Mašínů své činy ospravedlňovala. Šlo jim totiž v podstatě pouze o jedno - z komunistického režimu utéct, opustit jej a učinit svůj soukromý život příjemnějším a svobodnějším. Nechtěli tedy, a svým útěkem skutečně ani nebojovali proti režimu, nešlo jim o to režim svrhnout a nebylo jejich cílem ani pomoci celé československé společnosti osvobodit se z tyranie tohoto režimu. Šlo jim prostě a pouze o jejich vlastní zájmy. Abychom si rozuměli - na tom není nic špatného, myslím si dokonce, že na útěk měli plné právo. Neměli ale právo při tomto útěku zabíjet nevinné lidi, a ještě k tomu tak bestiálním způsobem.“ (Zdroj: http://www.parlamentnilisty.cz/arena/politologove/Politolog-Bures-Masinove-nejsou-hrdiny-Slo-jim-o-vlastni-blaho-ne-o-vlast-205877 ).

Ctirad a Josef Mašínové a Milan Paumer dorazili do západního Berlína v říjnu 1953. Později, v USA, se všichni tři přihlásili do americké armády, kde odsloužili pouze minimum nutné pro získání amerického občanství, a po svém útěku se žádné akce proti komunistům nezúčastnili.

Oběti na životech

Výčet přímých a nepřímých obětí boje skupiny Josef Mašín, Ctirad Mašín, Milan Paumer, Zbyněk Janata, Václav Švéda:

  • 2 příslušníci sboru SNB.
  • Pokladník Rošický.
  • 2 komisaři východoněmeckých ozbrojených složek „Volkspolizei“, oba zastřeleni Ctiradem Mašínem.
  • 2 příslušníci „Volkspolizei“u Waldowa, oba zastřeleni Ctiradem Mašínem.
  • V souvislosti s pronásledováním skupiny v NDR zemřeli i 3 policisté střelbou z vlastní strany.

Popravení členové skupiny:

  • Zbyněk Janata: Odsouzen za velezradu, pokus o vraždu, loupež a rozkrádání národního majetku k trestu smrti
  • Václav Švéda: Odsouzen k smrti a popraven za velezradu, sabotáže, pokus vraždy, loupež a rozkrádání.

V souvislosti s působením skupiny byli odsouzeni také:

  • Ctibor Novák: bratr Z. Mašínové. Popraven 2. 5. 1955
  • Zdenka Mašínová (roz. Nováková): 25 let odnětí svobody, velezrada, spoluúčast na „zločinném spiknutí proti republice“. Zemřela 12. 6. 1956 ve věznici.

(Zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/Skupina_brat%C5%99%C3%AD_Ma%C5%A1%C3%ADn%C5%AF ).

Při hodnocení historické role skupiny Mašínů je velmi důležité sledovat i jejich další činnost v exilu. Všichni tři zahájili svou kariéru službou v americké armádě, Milan Paumer se poté živil jako dělník a taxikář, a v tomto oboru nakonec podnikal. Ani on, ani bratři Mašínové se v exilu nevěnovali žádné činnosti, jež by směřovala k obnovení demokracie v Československu. Prostě žili svůj relativně spokojený soukromý život. To jim jistě nelze vyčítat, ale je to málo na oceňování, natož pak obdiv. Zvlášť si to můžeme uvědomit, srovnáme-li jejich exilové působení s činností mnoha jiných lidí, kteří v emigraci zasvětili celý další život právě snaze pomoci návratu svobody do své země...”. (Zdroj: http://www.parlamentnilisty.cz/arena/politologove/Politolog-Bures-Masinove-nejsou-hrdiny-Slo-jim-o-vlastni-blaho-ne-o-vlast-205877 ).

Místopředseda Československé obce legionářské Alexander Beer razantně odmítá nazývat členy komanda Mašínů hrdiny: „To nebyl žádný odboj, co dělali bratři Mašínové. To bylo vraždění. Měli emigrovat, jako jsme například my emigrovali před fašismem. Rozhodně jsme nezabíjeli doma vlastní lidi, jako to dělali oni. V žádném případě to nebyli hrdinové.” (Zdroj: http://www.lidovky.cz/to-nebyl-odboj-ale-vrazdeni-rika-o-masinech-legionar-fha-/ln_domov.asp?c=A110815_195419_ln_domov_mc ).

Vražednému komandu bratru Mašínů se podařilo utéct, ale komunistickému režimu oni v nejmenším neuškodili, naopak v mnohém pomohli. Vraždy nevinných lidi, kterých se dopustila skupina bratru Mašínů, dodávaly „svými vražednými akty munici pro teorii zostřování třídního boje" a umožňovaly tehdejším mocipánům „mít čisté svědomí pro realizaci represí" proti československému lidu. (Zdroj: http://www.literarky.cz/kultura/literatura/1539-svdomi-hrdin-aneb-mainiada-na-pokraovani ).

Václav Havel v prosinci 1987 v reakci na knihu o činnosti bratrů M. napsal Škvoreckému: „Mám výhrady proti některým jeho polohám, které bych tu nerad teď nějak stručně charakterizoval, protože bych je tím asi simplifikoval. Snad jen to bych mohl, že mi přecházel mráz po zádech, když se na stránkách (časopisu) Západu můj dávný spolužák z Poděbrad kasal tím, kolik lidí zabil.“ (Zdroj: http://zpravy.idnes.cz/ctirad-masin-komunisty-jsme-zabijet-chteli-na-co-bychom-meli-zbrane-1f4-/domaci.aspx?c=A110815_144259_domaci_js ).

Ještě víc naštval Václav Havel Ctirada Mašína tím, že během demonstrací v listopadu 89 zmírňoval agresivní náladu lidí, kteří byli připraveni k fyzickému napadání komunistů, svým humanistickým heslem „Nejsme jako oni“ a „Nechceme násilí“. Díky tomu se převrat 1989 stal sametovou nenásilnou revolucí. Nutno podotknout, že propagandou nenásilných akcí se Havel fakticky postavil i proti vražedné teroristické činnosti komanda bratru Mašínů.

I po roce 1989 se bratři Mašínové odmítali vrátit domů. Oprávněně se bojí situace, kdy by lidi na ně plivali. Ctirad Mašín reagoval na podobnou situaci po návratu do Čech Milana Paumera, kdy na něho zaútočil nějaký stařík holí, takto: "Abych toho hajzla zabil a rozšlapal na krvavou kaši, to mi za to nestojí, to nemám na stará kolena zapotřebí, abych se dostal do problémů."

Život je plný paradoxů aneb jak se dělá politická prostituce

V roce 2008 bývalý český premiér Mirek Topolánek ocenil odbojovou činnost bratrů Mašínů a Milana Paumera Plaketou předsedy vlády. Topolánek řekl, že si oceněním bratrů Mašínů splnil dávný sen. Pravděpodobně tento sen Topolánek měl ještě z doby svého aktivního členství v SSM*.

*„Hlavním úkolem SSM bylo... cenzurovat názory mladých studujících lidí, potlačovat včas svobodu názorů a posilovat v mladých lidech vědomí mocenského, neměnného postavení KSČ. SSM se stal předstupněm KSČ, cílem byla výchova mládeže v duchu marxismu-leninismu.“ (Zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/Socialistick%C3%BD_svaz_ml%C3%A1de%C5%BEe ).

Ctirad Mašín dožil v blahobytu do 81 let. Vloni zemřel. Podle slov Petra Nečase (současný premiér ČR byl do roku 1989 předsedou SSM na VŠ a předsedou organizace Svazu československo-sovětského přátelství) smrt Ctirada Mašína ho velmi zasáhla. "Byl to odvážný člověk a právě pro jeho odvahu jsem si jej velmi vážil".

V roce 2011 byli bratři Mašínové na pohřbu Ctirada Mašína vyznamenáni vojenským řádem Zlatá lípa*. Vyznamenání udělil ministr obrany ČR Alexandr Vondra, bývalý disident a signatář Charty 77, kterému vůbec nevadilo, že Ctirad Mašín řekl, že Havel "byl kretén pěstovanej estébákama," a že „celé československé disidentské hnutí bylo pod dohledem StB, a proto ho komunistický režim toleroval.“ (Zdroj: http://zpravy.idnes.cz/ctirad-masin-komunisty-jsme-zabijet-chteli-na-co-bychom-meli-zbrane-1f4-/domaci.aspx?c=A110815_144259_domaci_js ).

*“Vyznamenání Zlaté lípy ministra obrany České republiky uděluje ministr obrany pouze mimořádně, a to občanům České republiky a cizím státním příslušníkům, kteří se významně zasloužili o ochranu základních lidských práv a svobod, zejména lidského života, zdraví a majetku, základních principů demokratického a právního státu nebo se jinak výjimečně zasloužili o rozvoj obrany a bezpečnosti České republiky, včetně vědecké a odborné práce.“ (Zdroj: http://www.acr.army.cz/vystroj/vyznamenani-zlate-lipy-ministra-obrany-ceske-republiky-56525/ ).

P.S. Nemohu reagovat na odezvy na můj příspěvek. Redakce blog.iDNES.cz k němu zablokovala diskuzi.

Autor: Alexej Litvin | úterý 13.3.2012 17:25 | karma článku: 36.55 | přečteno: 5280x

Další články blogera

Tato rubrika neobsahuje žádné články...

Další články z rubriky Společnost

Vlastík Fürst

Velkopáteční zastavení může prospět i ateistům

Velký pátek není v naší zemi svátkem moc dlouho. Volný den máme až od roku 2016. Otázkou je, jak s tímto volnem naložíme. Můžeme vyrazit na nákupy či za zábavou, nebo je možné se rozhodnout, že ho budeme „slavit“.

29.3.2024 v 9:05 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 68 | Diskuse

Karel Trčálek

Fialova vláda by měla zvážit nařízení, kterým bude stanoveno, že se v Česku už žije líp!

ANO, bude líp! Pan premiér se opakovaně vyjádřil, že díky vládě se občanům žije už jen lépe a že téměř vše bylo vyřešeno. Tuto skutečnost je však nutné vtělit do vládního nařízení, neboť je smutné, že ne všichni občané to chápou

29.3.2024 v 8:16 | Karma článku: 14.07 | Přečteno: 138 | Diskuse

Filip Vracovský

Česko jako země plná ateistů a agnostiků přesto žije z křestanských tradic a k Rusku

nebo Ukrajině má poměrně blízko. Těžko však může chápat Blízký východ . Než se v další sérii blogů vrátím do kuchyně dovolte ještě jednu úvahu laika....

29.3.2024 v 7:49 | Karma článku: 6.39 | Přečteno: 119 |

Ladislav Pokorný

Vláda by měla zvážit nařízení, kterým bude stanoveno, že v Česku se už žije líp

Pan premiér se v médiích opakovaně vyjádřil, že díky vládě se občanům žije už jen lépe a že téměř vše bylo vyřešeno. Tuto skutečnost by však bylo vhodné vtělit do vládního nařízení, neboť je smutné, že ne všichni občané to chápou.

28.3.2024 v 16:51 | Karma článku: 38.24 | Přečteno: 927 | Diskuse

Jan Pražák

Mají mít staří lidé přednost?

Ráno jsem vstala levou nohou. Začalo to už předchozí večer, vnučka mi říkala do telefonu, že tam u nich přepadl nějaký mladý mizera staříka, který sotva chodil. Okradl ho a srazil na zem, až si ten pán pohmoždil ruku a odřel tvář.

28.3.2024 v 14:34 | Karma článku: 34.23 | Přečteno: 3458 | Diskuse
Počet článků 14 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 2968
Narodil jsem se v Rusku ale žiji v Praze přes třicet let. Moje manželka, partnerka a kamarádka je Šárka Litvínová. Oba jsme vystudovali orientalistiku v Moskevské univerzitě. Máme spolu tři děti. V r.1993 jsme založili cestovní agenturu Asiana, která je známá jako provozovatel prvního portálu v ČR pro internetový (on-line) prodej letenek www.letuska.cz.

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Velikonoce 2024: Na Velký pátek bude otevřeno, v pondělí obchody zavřou

Otevírací doba v obchodech se řídí zákonem, který nařizuje, že obchody s plochou nad 200 čtverečních metrů musí mít...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...